Michal Ožibko | Drvenie entít

Abstrakcia, ktorá vzniká ako dialóg medzi maliarom a plochou obrazu, ktorá si sama určuje kedy a akým spôsobom do seba ponechá tvorcu vstupovať. Limitovaná edícia: 100 kusov, číslované, podpísané umelcom.

Technika tlače:	giclée, archívna 12-farebná pigmentová tlač
Papier:	100% bavlnený papier Hahnemühle Photo Rag 308 g
Veľkosť tlače / v ráme:	61 × 57 cm / 65 × 61 cm
Rám:	Drevený s UV plexisklom v múzejnom štandarde

Zbývá ze 100ks edice:

29 ks

12 ks

Velikost

Vybrané: velikost ,

Varianty produktu

€260,00

s DPH

€260,00

s DPH

Sleva Vyprodáno

€0,00 EUR bez DPH

s DPH

Michal Ožibko (*1981) je český umelec, ktorý popri hyperrealistických motívoch vytvára aj čisto nefiguratívne obrazy. Štúdium absolvoval na pražskej Akadémii výtvarných umení v ateliéri Zdeňka Berana diplomovou prácou Escape. Jej oponentom bol Prof. Gordon Graham z Princetonskej univerzity, autor knihy Filozofia umenia. Toto dielo s rozmermi 5 x 4 metre je umiestnená na schodisku Kroměřížskeho zámku. Do povedomia širšej verejnosti umelec vstúpil svojím diptychom iDeath, ktorý porota Národnej portrétnej galérie v Londýne vybrala na ocenenie BP portrait award 2010. Diela tohto autora nachádzame v domácich i zahraničných zbierkach a jeho tvorbu je možno vidieť aj na svetových výstavách (New York, Budapešť). V roku 2021 sa dva jeho obrazy dostali do dražby aukčnej siene Sotheby's.

Obraz je jedním z šestice velkoformátových abstraktních pláten, které jsem maloval od konce roku 2019 do 2021. Když pracuji na díle, které nemá předem stanovený námět, průběh malby je od samotného počátku velkým dobrodružstvím. Zvykl jsem si to pro sebe nazývat procesem korigované náhody, kdy jako tvůrce vedu s plochou obrazu dialog. Ten vypadá tak, že kladu-li na obraz plochy barev, tak se jimi utváří kompozice, která ke mě promlouvá a já jí nazpět odpovídám dalšími a dalšími tahy štětce. Tento dialog trvá pokaždé rozličně dlouhou dobu a výsledný obraz je také pokaždé jiný, ale přesto mají, se mi zdá, moje obrazy nějaký společný jmenovatel a tím bude patrně moje psyché, bez níž by bylo dílo formální a marné. U tohoto způsobu tvorby obrazu je mimo samotného procesu zajímavý též konec. Rozpoznám jej tak, že v momentě, kdy je obrazová plocha natolik vyplněna vztahy ploch a barev, že už by každá další následující skvrna barvy celkovou plochu díla spíše komplikovala než harmonizovala, malba se tím pro mě uzavírá a už mě nepustí do sebe.

Michal Ožibko na Instagramu