Cult of a Dying Sun

„And we push forward, we march on into nothing, where we belong...“ zpívá se v písni metalové kapely UADA, podle které je nazvaný tento obraz. Anežka Hošková do něj vsadila sobě tak vlastní beznadějnou romantiku, truchlení nad nenaplněnou láskou, nad pomíjivostí existence i rozpadajícího se světa. Ztrácení se v opuštěných klášterech, v magické i melancholické krajině, v davu zpocených těl na hudebním festivalu. Romantismus nezůstal na konci 18. století – jeho rozervané hrdinky a hrdinové dneška ale nabízejí víc než jen útěk z nemocné civilizace. Uprostřed ruin pozdního kapitalizmu dávají průchod svým emočním propadům i vzestupům, pohlcují všechno, proti čemu bojují a kvůli čemu pláčou a ze všeho toho nářku a chaosu někde v podhoubí vzniká živná půda pro průlom, pro příchod něčeho nového a nečekaného.

Anežka Hošková (*1982) je malířka a kreslířka, autorka instalací a performance, u nás je průkopnicí návratu romantických a emotivních tendencí do současného umění. Vystudovala na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT v ateliéru Václava Stratila. Její tvorba je také dlouhodobě spjata s alternativní hudební scénou. Vystupuje jako DJ Black Dumpling a je spoluzakladatelkou galerie A.M. 180 Gallery and Collective a festivalu Creepy Teepee. Své práce hojně vystavovala v rámci české i zahraniční nezávislé umělecké scény, ale také v institucích jako je Galerie hlavního města Prahy, Galéria mesta Bratislavy, Centrum současného umění Kim? v Rize nebo Bunkier Sztuki v Krakově.

Karina Kottová, kurátorka (více o ní zde)